Praha zažívá v poslední době renesanci amatérského divadelního života. Vykrystalizovaly tu velice zajímavé soubory. Mezi divadla s vyhraněným charakterem patří jistě i soubor Esence, který nejčastěji vídáme v Závodním klubu Tesly Strašnice v Čáslavské ulici.

          Jejich poslední představení - Zimní krajina s pastí na ptáky - udivuje velkou vynalézavostí a poctivostí, se kterou je připraveno.
          Na počátku byl nápad - napsat hru podle obrázků Pietra Brueghela a na motivy knih Charlese de Costera o Thylovi Ulenspiegelovi. Ivan Fried a Marie Kubrová nápad rozvedli do příběhu o flanderském vlkodlaku, na jehož pozadí jsou historická fakta - španělská nadvláda, inkvizice, spory mezi protestanty a katolíky.
          Hra je rozdělena do jednotlivých obrazů korespondujících s Brueghelem a Boschem a celá její atmosféra je prosycena temným šerosvitem hrůzostrašného dramatu. Na jevišti s několika soudky a sítí na ptáky se odehrávají všechny výjevy, vybarvené režií Marie Kubrové. Vlaštovky, které vlétají do pasti, jsou papírové, malířské štafle jsou stromem a prostě vším, co právě herci na jevišti potřebují.
          Vlkodlak je v závěru odhalen (i když možná ne dost čitelně) a výtvarně divadelní koláž končí. Diváci se dělí na ty, kteří pochopili, a ty, kteří nedostali program a tápají. Stejně jako Mistr a Markétka i toto představení si vyžaduje připravenost diváka, jeho znalost obrazů a Thyla Ulenspiegla.
          Jedinou slabinou Esence stále zůstává herecká stránka. Což je na druhé straně plus souboru, který nechá zahrát si každého, kdo má chuť.

                                                                                    Zuzana Pšenicová, Večerní Praha, 23. května 1985

          "Zimní krajina s pastí na ptáky" je název představení souboru Esence při ZK ROH Tesla Strašnice na motivy Costerova Thyla Ulenspiegela a obrazů P. Bruegela a H. Bosche. Je s podivem, jak málo se dosud divadlo obracelo k Boschovi a Bruegelovi (snad s výjimkou M. de Ghelderoda, u nás ostatně málo hraného), ačkoliv jejich obrazy jsou nabity divadelností a svým drsným realismem a zároveň magičností jsou přitažlivé pro dnešek. Není už takovou zvláštností, že objevný autorsko-režijní impuls - v tomto případě skutečně závažný - přichází z oblasti amatérského divadla. Podle scénáře I. Frieda a M. Kubrové (též režisérky představení) vzniklo divácky zajímavé, přijímané, metaforicky bohaté, obrazné divadlo, poučené na principech lidového divadla. Je vyvážené ve výtvarné a hudební složce (obojí z vlastních zdrojů), pracuje s náročným zvukovým a světelným aparátem, má znamenité písňové texty I. Frieda. Herecky ovšem není nejvyrovnanější a má v tomto směru značné rezervy. I tak ovšem z velkého počtu hereckých výkonů nelze přehlédnout samorostlý talent V. Vrkoče (principál herců) a temperamentní Z. Tláškovou (subreta). Z Boschových a Bruegelových obrazů přejímá inscenace postavy v jejich kostýmní (věrně odpozorované) pestrosti i celé situace, jak je známe z obrazů Loď bláznů, Lovci ve sněhu, Nizozemská přísloví, Dětské hry, V zemi peciválů a dalších. Pravda a lež, ctnost a zkaženost, svoboda a násilí, tito věční průvodci lidské existence, o nichž Bosch a Bruegel namalovali své epopeje, dostávají v provedení Esence divadelně hmatatelný rozměr, váhu a hlavně smysluplnost směrem k dnešnímu divákovi. "Zimní krajinu s pastí na ptáky" uvádí soubor nejčastěji v klubu v Čáslavské ulici a také na Baráčnické rychtě na Malé Straně.

                                                                                                           (fk) Lidová demokracie, 17. října 1985

Ocenění udělená inscenaci:
- cena za dramaturgii (Ivan Fried);
- cena za režii (Marie Kubrová);
- cena za ztvárnění role Kathelin (Alena Crhová);
- 3. místo