Z NÁVŠTĚVNÍ KNIHY DIVADLA:

DOPISNÍ "RECENZE":

          (...)
          Tedy, jsem již zvyklá na Vaše vystoupení, ale musím říci, že jsem byla velmi příjemně překvapena, jak jste vřele a v širokém záběru hráli. Možná, že na můj dojem měly velký vliv i scénické efekty, které byly velice zdařile vymyšlené. Mám např. na mysli vstupní scénu se zatměním, které působilo přímo strašidelně, až mi běhal mráz po zádech. Těch zdařilých situací však bylo více, ale jednak mám už paměť slabou, a hlavně, když je člověk vtažen do dění na jevišti, přestává sledovat jednotlivosti. Náramně se mi líbily tanečky dívek a pan Novotný, dirigující na štaflích, byl nepřekonatelný. Trnula jsem strachy, aby pan Novotný nespadl ze štaflí při tak divoké gestikulaci, ale je při své kulatosti zjevně velmi šikovný. (...)
          Vůbec pan Novotný je úžasný. Je to pan herec. Dělá to jednak jeho velmi zřetelná artikulace, výrazný hlas, a pak komicky jemná gesta, která povyšovala celkový dojem k vysokému nadhledu nad něj.
          Mou oblíbenkyní již od začátku, co jsem poznala Vaši skupinu, je paní Švandová. Ona je taková nenápadná, ale i tentokrát mi připadala úžasná. Ta noha a ty převleky! Úžasná!
          Dámy s pokličkami byly též kouzelné - slečna Vakrmanová a paní Kubrová. K těm těžko co dodat, jsou to zkušené harcovnice scény. A ten šerm! Slečna Volná, myslím, trochu přibrala na váze, což jí jistě prospívá. A páter Koniáš byl též skvělý. Dokonce při vypjaté scéně bylo z hlediště vidět jeho zrudnutí.
          Přesto, že každý z herců má nějaký svůj krásný rys, slečna Riebelová je krasavice neobyčejná. Kromě toho hrála velmi pěkně, i když, myslím, jejímu ztvárnění postav hodně pomohla i její krása a s tím související suverénní a klidné vystupování. 
          Přemýšlela jsem, zda má pan Borka paruku. Připadá mi, že ne. Kostým, účes i provedení role pana Borky bylo takové, že jsem měla opravdu dojem historického období před 400 lety.
          Vás jsem viděla zblízka v pomačkané náprsence a řekla jsem si "no, pozdrav Bůh", ale nejen, že to není na jevišti vidět, ale tím spíše smekám před tou iluzí, kterou je možno i s pomačkanými kostýmy vytvořit.
          Jediná věc, která mi vadí, je současný hovor více osob najednou. Pokud to má své opodstatnění v ději, nic proti tomu, ale je skoro škoda, když není možno vychutnat jednotlivé, mnohdy pozoruhodně hrající postavy. Možná, že by se dala tato věc nějak zvládnout.
          Dalo by se jistě říci ještě mnoho chvály na příklad na dekorace a na symboliku skupinových ztrnulých scén, ale nemám již vhodných slov.

Olga Jirsová (NoD Roxy 29. 9. 2005)