OPIČÁK SUN

OHLASY

Dokumenty o inscenaci byly součástí výstavy Opičí král a EXPO 2010, jež se uskutečnila ve dnech 25. listopadu - 22. prosince 2010 v Holicích, 1. února - 20. března 2011 v Kroměříži, 4. dubna - 27. května 2011 v Neratovicích a 26. října 2011 - 8. ledna 2012 v Olomouci.

S kuchařkou na Opičího krále

          Esence je podstata anebo chcete-li výtažek. Esence s velkým E je velice mladý, ale také velice úspěšný pražský amatérský soubor, který funguje při závodním klubu ROH Tesly Strašnice. To jest v Čáslavské ulici na Vinohradech. Chodí na něj četné obecenstvo, z větší části studenti a vůbec mladí lidé.
          (....)
          Právě teď mají velké starosti s nastudováním hry Opičí král podle čínského autora Wu Čcheng-ena. Studují vše čínské, včetně kuchařky a obrázků, aby se inspirovali duchem čínské lidové kultury. Opičí král je vlastně umělecky zpracovaný lidový mýtus, něco jako Thyl Eulenspiegel. Vyprávěl se v Číně už pradávno a dodnes jej děti poslouchají právě v pohádkovém ztvárnění.
         Je to mýtus plný epiky a dobrodružství, ale i filozofických úvah, takže v Esenci uvažují o dvou představeních na stejné téma. Jedno by bylo určeno dětem a druhé, filozofičtější, dospělým. Dílko, které kritizuje hloupost a nabubřelost, je určitě i dnes současné.
         (...)

Zuzana Pšenicová, Amatérská scéna 2/84

Opičí král v Kozárovicích

          (...)
          Bylo to v neděli odpoledne, kdy krásný letní den lákal spíše do přírody, než na představení inscenace čínského autora Wu Čcheng-ena Opičák Sun. Herci si ale dovedli poradit i s títmo problémem - za doprovodu svých hudebních nástrojů a v atraktivních kostýmech prošli Kozárovicemi, vzbudili pozornost - hra mohla začít.
         (...) Členové souboru ESENCE se dětem zavděčili, představení bylo lákavé pro oči, herci ze sebe vydali maximum a smích dětí z hlediště, jakož i občasné spontánní výkřiky malých diváků svědčily o zaujetí, s jakým hru sledovali. Amatérský soubor ESENCE potvrdil, že dobrý kolektiv, zaujatý pro svou věc, dokáže nejen pobavit, ale nutí k následování.

O. Táborská, Nové Příbramsko 15. června 1984

OHLÉDNUTÍ ZA VÝBORNÝM DIVADLEM
Viděli jste Opičáka Suna?

Škoda, přišli jste o dobře zahrané divadlo a navíc jste se připravili o možnost poznání podstatného rozdílu mezi divadlem evropským a divadlem Dálného východu. Zatímco naše divadlo nám děj i prostředí předvádí kulisami a mluveným slovem, v Číně staví na syntetickém hereckém projevu. Vedle náročných projevů hlasových jsou na herce kladeny i náročné podmínky pohybové. Jeviště je bez jakéhokoliv určení dějiště, počítá se pouze s gesty, využitím náznakových dekorací a rekvizit. Pomocí několika slov se herec přenáší na jiné místo, a tak vede divákovu fantazii - chůze do neexistujících schodů, plutí loďkou apod.

Také líčení herců se liší. Typická postava čínského dramatu - démon, má obličej pokrytý vrstvou barvy sinavé běloby s fantastickou směsicí barevných skvrn. Podle tohoto tradičního pomalování obličeje divák - znalec na první pohled pozná, o koho jde. Právě tak jako je vžité líčení jednotlivých postav, stejně typické pro ně je i jejich oblečení. Například žlutá barva vždy označuje členy císařského rodiny, barevné praporky na zádech - generála, červený vous - loupežníka. Děj pomáhá dotvářet i modulace hercovy mluvy. Jednoduše - v čínském divadle je herec všechno, ostatní věci mu jen pomáhají.
Skupina Esence ZK Tesla Strašnice nastudovala hru Opičák Sun se vším všudy výborně. Jde o zkrácenou verzi indického eposu, který se dostal do Číny pod jménem Putování na západ. Děj - putování mnicha se svými průvodci vepřem, písečným mnichem a králem opic pro posvátné písmo do Indie. Je to fantazie bujná a divoká, a proto patrně málokterý z mladších diváků jí porozuměl. Hra vyžadovala od představitelů jednotlivých rolí velkou obětavost i fyzickou náročnost. Výborný byl opičák Sun v podání Bohumila Bochňáka. Škoda, že tak nevšední podívanou přišlo zhlédnout jen málo diváků. Skupině Esence ZK Tesla Strašnice dík za nevšední zážitek.

Petr Kahle, Nymbursko 13. prosince 1984

Obrázek od diváka:

Po kliknutí se obrázek otevře ve vyšší kvalitě

XIII. pražská přehlídka tvorby pro děti a mládež
amatérských souborů
Divadla dětem a mládeži ´85

Ocenění udělená inscenaci:
- 1. - 2. místo (společně se souborem Doprapo);
- nominace na národní přehlídku v Ostravě (ta byla ovšem zrušena);
- cena za inspirativní inscenační práci (kolektiv divadla)

Po kliknutí se obrázek otevře celý a ve vyšší kvalitě

Dva razy z dielne pražskej Esencie

Amatérsky divadelný súbor na doskách Domu kultúry Ružinov l Precenili schopnosti detského diváka

          Koncom minulého týždňa hosťoval v malej sále ružinovského Domu kultúry amatérsky divadelný súbor pri ZK ROH n. p. Tesla Strašnice Esence.
          (...)
          Pražskí hostia pamätali aj na bratislavské deti. Zahrali im Opičiaka Suna, teda dramatizáciu klasického čínskeho románu Kráľ opíc, ktorého autorom je Wu Čcheng-en. Pred predstavením vo foyeri herci hrali na hudobné nástroje orientálne melódie. Pri vstupe do sáli uvádzačky priväzovali malým návštevníkom na pravú ruku červenú a na ľavú zelenú pásku z krepového papiera. Behom predstavenia vysvitlo, že to bola súčasť režijného zámeru.
         Aj táto inscenácia vyrastala zo scenáristického základu I. Frieda a M. Kubrovej. Dejovo bola prehľadnejejšia a celistvejšia (než Mistr a Markétka - pozn. redakce), no nepodarilo sa pritlmiť
EPICKÚ ROZVLÁČNOSŤ.
Takmer jeden aj pol hodiny sme sledovali desaťročnú cestu cestu štyroch postáv - opičiaka Suna, mnícha Tripitaku, Prasiatka a Pieska z Číny do Indie.
        Aj tentoraz to bola v prvom rade záležitosť režisérky M. Kubrovej. Vynaliezavo pracovala najmä
s jednoduchými, významovo obsažnými znakmi (po javisku rotrúsené ústrižky molitanu vo funkcii rozličných rekvizít, stôl ako oltár, jaskyňa, herci zoskupení do tvaru hory, ktorá sa premení na priesmyk atď.). Podstatne menej sa darilo formovať herecký prejav. Aj tentoraz zväčša uľpieval na vyjadrení primárneho obsahu, hoci s pomocou komplexného psychofyzického výrazu.
          Sympatický pražský súbor Esence v obidvoch predstaveniach prinajmenšom presvedčil, že mu ide o nastolenie podstatných ľudských problémov a otázok v rovine scénickej filozofickej reflexie. No v prípade Opičiaka Suna došlo k preceneniu rozumových schopností adresáta. "Detská" verzia inscenácie (súbor uvádza aj verziu pre dospelých) bola práve pre deti myšlienkovo prináročná a teda aj minimálne komunikatívna. Navyše mala pridlhú, bezpauzovú metráž.

- Vr -, Večerník, Bratislava, 5. březen 1985

O amatérském divadelním souboru ZK Tesly Strašnice - o Esenci, jsme již v našem pořadu mluvili v souvislosti s jejich představením dramatizace Bulgakovova románu Mistr a Markétka. V současné době můžete soubor vidět v klubu v Čáslavské ulici nebo v Divadle Na rychtě s inscenací Opičák Sun, jejíž scénář na motivy knihy Wu Čcheng-ena Opičí král přiipravili Ivan Fried a Marie Kubrová, která také představení režírovala. Kromě zajímavých režijních nápadů, hudby i hereckých výkonů musíme ocenit především nesmírně závažné a silné sdělení, týkající se mravního řádu jedince a společnosti, hledání základních životních postojů a cest, kterými jedině by měl člověk kráčet. I když by představení někdy pomohlo krácení a za úvahu by stála i větší práce s návazností jednotlicých scén, rozhodně jde o představení, které překračuje hranice průměrného amatérského divadla. Takže pokud budete mít čas a chuť, neměli byste si vystoupení souboru Esence nechat ujít.

Dana Czechová, Československý rozhlas - Praha
19. března 1985, 15 - 16 hodin (Hrajeme první směně)

A JEŠTĚ VZPOMÍNKA PO 17 LETECH:
Setkávání s Opičími králi

           (...)
           Když v ČLR probíhala "kulturní revoluce" a u nás normalizace, o čínské kultuře se v podstatě mluvit nesmělo, alespoň ne v pozitivním smyslu. Postava opičáka Suna u nás upadala v zapomnění.
           Upadla však v zapomnění opravdu? Ožila po dvaceti letech - roku 1984 amatérský divadelní soubor ESENCE uvedl dramatickou koláž na motivy z buddhistické mytologie, do níž vložil i některé dějové náměty Opičího krále. Autory inscenace byli mladí lidé, kteří v šedesátých letech, v době svého dětství, měli Opičího krále za svou oblíbenou četbu. Hřejivý pocit, že má volba ze studentských let byla dobrá, překryl pocit frustrace z dlouholetého nedoceňování sinologie. Soubor Esence získal v roce 1985 na Pražském festivalu zájmové umělecké činnosti první cenu v dramatické tvorbě pro děti a mládež právě za inscenaci koláže o Opičím králi. Pro mne to byla výzva, abych se za opičáka Suna opět angažovala, i když nepochopení hodnot čínské kultury u nás stále přetrvávalo.
           (...)

Zdenka Heřmanová
Fénix, informační zpravodaj Česko - čínské společnosti 3 - 4 / 2001

Po kliknutí se fotografie otevřou ve vyšší kvalitě