Za Boženkou Kubrovou

V roce 1973 zakládala amatérské Divadlo Maryša a od roku 1982, kdy se Maryša spojila s Divadlem Esence, byla aktivní, váženou a oblíbenou členkou až do teď. Hrála ve všech hrách, co jich Maryša
i Esence uvedla.

V Divadle Maryša byla hravou Světluškou (Matěj poctivý), veselou Repetilkou (Slunovrat), divokou anarchistkou Sašou (Mumraj), démonickou Marianou (Veta za vetu). Hrála i ve třech filmech, které Maryša natočila.

V Esenci byla její první role záhadná Hela (Mistr a Markétka), potom patetická Heroina (Zimní krajina s pastí na ptáky). V pohádkách (Bonbony a hry, Opičák Sun, Sindibád námořník) měla nejradši postavy všelijakých čarodějnic. Hrála také čarodějnici Lidomůru (Hadrián z Římsů) a Fatu Morgánu v Lásce ke třem pomerančům.

Nezapomenutelná byla její zestárlá ale skotačivá a okouzlující Zlatovláska v pohádce Brokát, princ z pohádky.

V shakespearovských inscenacích Esence hrála energickou urozenou paničku Pageovou (Falstaff ve Windsoru) i bezdomovku Korinu (Jak se vám líbí).

Bojovné ženy ztvárnila v Ženském boji (Bořena), Purpurovém ostrově (Kaj-Kum), vychytralé příživnice v ruských hrách Svéráz obyvatel Stěpančikova (F.M. Dostojevskij) a Snídaně na venkově (I.S. Turgeněv), ironické dámy – komentátorky ve hrách A. Campanila nebo O. Wildea.

V kultovní esenční hře Mumraj hrála nihilistku Sašu, pak Sašu a Jelizavetu a ve třetí verzi Mumraje hrála s velkým šarmem romantickou gubernátorku Jelizavetu.

Její poslední rolí byla guvernantka Lizaveta v komedii Snídaně na venkově. Na Lizavetu připadla poslední replika hry a nikdo netušil, jak bude najednou pravdivá:

„Ach, Anno Semjonovno, já tady také dlouho nezůstanu. I já odjedu.“

mapa